Neznám jediného člověka, který by nikdy nelitoval toho, co udělal či naopak neudělal. Je to jedna z mnoha věcí, které nás lidi spojuje, ač jsme každý jedinečný a originální. Co je ovšem kořenem tohoto problému, mnohdy doprovázeného pocitem vnitřního selhání? Je to neuposlechnutí hlasu, který každý nosíme v sobě. Hlasu srdce.
„Láska ukazuje člověku cíl jeho života.
Rozum ukazuje prostředky, jak jej uskutečnit.“
(T.G.Masaryk)
Člověk může být šťastný jedině tehdy, když se přestane ohlížet na to, co požaduje svět, co by dle názoru ostatních měl či neměl dělat, co se od něj očekává, ale začal se věnovat aktivitám, které ho vnitřně naplňují a mentálně posunují dál. Činnosti, u kterých cítí, že jsou určeny přesně pro něj. Jeden mnich mi kdysi řekl jednu z možných definic hříchu. V hebrejštině je totiž hřích označen pojmem chet, což v překladu znamená minutí se cíle. Jakmile mi to řekl, najednou jsem si dala dvě a dvě dohromady. Jak je to prosté! Člověk by měl jednoduše dělat to, co opravdu cítí, nebát se toho, ať se to ostatním může zdát jakkoliv bláznivé či nepochopitelné. Každý má nějaké poslání, životní cestu, po které však člověk může jít jedině tehdy, když bude naslouchat svému vnitřnímu hlasu.
Realita?
Přiznávám, říká se to lehce. Realita kolikrát není tak jednoduchá. Např., když se člověk dostane do situace, kdy mu momentálně nezbývá nic jiného, než dělat práci, která ho úplně nebaví. Proč? Aby měl peníze. Do jaké míry je ovšem správné dávat takovou váhu penězům, za cenu toho, že se člověk poté cítí vnitřně rozpolcený, nenaplněný a mnohdy může i morálně nesympatizovat s danou činností, jen proto, aby měl peníze? Odpověď je jednoduchá. Přestat směřovat pozornost na potřebu vydělávat peníze a najít si takovou práci či pustit se do vlastního podnikání, o kterém víte, že je to pravé právě pro vás.
Peníze se dostaví vždy ve správný čas, kdy začnete dělat to, co milujete. Mohu to pozorovat jak u sebe, tak u lidí kolem mě, kteří jsou plně přesvědčeni o hodnotě své práce, kterou konají a dělají ji s vnitřním nadšením. Peníze nejsou jenom kus papíru či kovu, ale je to také energie. Jak mnohé studie dokazují, energie se navzájem přitahují. Myslíte si, že člověk s negativními myšlenkami v ohledu ke své práci může přitáhnout takové množství peněz, které by momentálně potřeboval? Možná ano, ale nebude z nich mít takovou radost, jako když si je vydělá činností, která ho posunuje neustále dopředu. Nejlepší příklad dle mého názoru je Matka Tereza, která nikdy neřešila to, že má momentálně nedostatek peněz. Dělala práci, která jí dávala smysl, pomáhala druhým a peníze k ní najednou přicházely z různých míst. Proč? Protože naslouchala hlasu svého srdce. Otevřela se své touze. Kolik lidských životů díky tomu zachránila.
Naslouchejme.
Nebojme se naslouchat vnitřnímu hlasu i v osobním životě, který je nesmírně důležitý. Dávejme najevo druhým to, co k nim cítíme. Kdy je na to správný čas, když ne právě v tu chvíli, kdy vám to srdce říká? I kdybychom měli jen zvednout telefon a zavolat např. své mamince a říct jí, jak si vážíme její lásky, péče, podpory, kterou nám neustále dává, obejmout svého partnera či usmát se na dítě, které vás pozoruje v tramvaji. Buďme vděční a sdílejme svoji vděčnost s nejbližšími. Projevujme své city, nedusme je v sobě, otevřme své srdce. Věnujme se koníčkům, které nás činí šťastnými. Využívejme čas nejlépe, jak dokážeme. Ale především, dělejme vše s láskou. Láska se k nám pak vrátí v mnoha podobách. Naše srdce pak bude zářit štěstím a po něm přece všichni touží, nebo se pletu?