Jak moc se vyplatí přihlížet na praktičnost na úkor vlastní ženskosti i v situacích, kdy řešíme domácí povinnosti a staráme se nejenom o sebe, ale i o své blízké? Je to téma, které nedá spát mnohým ženám. Je správné být na jednu stranu dechberoucí upravenou ženou, která chodí do práce, za kamarády, do společnosti, a na druhé straně ženou, která vypadá zničeně a utahaně a ještě to podpoří nepadnoucím oblečením? Dle mého názoru je ideální najít zdravou rovinu toho, jak o sebe dbát i při běžnějších činnostech jako jsou uklízení, vaření, zahradničení a starání se o děti, a zároveň přihlédnout k potřebě praktičnosti.
Netvrdím, že by všechny ženy rázem měly přestat nosit tepláky a oblečení pracovanějšího rázu. Jen by stálo za zvážení, zda je nutné, aby právě toto oblečení mělo na sobě díry, bylo ušmudlané, vytahané. I oblečení na doma může být praktické, ale zároveň na nás může vypadat slušivě. Vždyť doma nám nejvíce jde o to, abychom šli příkladem. Ať už svým sourozencům, tak dětem. Právě tady se učí to podstatné. A jestliže dítě uvidí, že jeho maminka, kterou má za nejkrásnější a nejmilejší bytost na světě, se obléká do nicneříkajícího oblečení, pak z toho může být zmatené a vykládat si vše jinak. Jako by jí nestálo za to být krásnou pro svého manžela, jejich tatínka, ale raději bude upravená pouze pro ostatní. Může si pak myslet, že si to oni nezaslouží, aby se kvůli nim snažila.
„Zdá se to být maličkostí, ale šaty mají mnohem důležitější úlohu, než nás jen udržet v teple. Mění náš pohled na svět a pohled světa na nás.“
(Virginia Woolf)
Již několikrát jsem byla svědkem toho, že malé děti toto opravdu vnímají. Když se moje maminka k letošní štědrovečerní večeři ustrojila do nádherných šatů, nejmladší ze sestřiček prohlásila: „Mamí, tobě to tak sluší.. Dneska dokonce vypadáš líp, než Verunka! J“. Kdybyste viděli, jak se najednou malá Maruška dmula pýchou. Byla pyšná, protože věděla, že nejkrásnější maminku na celém světě má právě ona. A maminka? Ta si celý večer neskutečně užívala, protože věděla, že ji někdo ocenil a nejenom z toho pohledu, že nachystala úžasnou štědrovečerní večeři, přesně takovou, jak má být, ale že jí někdo v tom celodenním shonu připomněl, že je krásná.
Když chodím lidem třídit šatníky, stále víc se setkávám s tím, že nejenom ženy, ale i muži nosí nepadnoucí oblečení. Pak nastává situace, že rázky s oblečením „na doma“ převyšují počet těch kvalitních na běžné nošení. Když vyřazujeme oblečení, je nám líto vyhodit některé kousky. Ale opravdu potřebujeme mít troje kalhoty či tepláky, z toho dvoje téměř na vyhození? Nestačilo by mít dvoje, ale takové, které nám opravdu sedí, jsou nám příjemné? To stejné platí s tričkami a halenkami. Je nutné mít na volnější nošení 10 triček, které ve výsledku stojí za nic? Nemusíme investovat do nakupování oblečení i na domácí nošení, ale stále bychom měli dbát na upravenost a to, jak se v oblečení cítíme. Máme ho na sobě celý den a odráží se to na naší psychice. Tím, jak vypadáme i při práci doma, dáváme najevo, jestli jsme pouze otroky té veškeré práce a nebo jestli vše děláme s chutí nejenom pro své blízké, ale i pro sebe. To vše oblečení o nás prozrazuje.
„Za ta léta jsem se naučil, že to, co je v šatech důležité, je žena, která je má na sobě.“
(Yves Saint Laurent)
Měly bychom být pro své okolí vzorem, inspirací, aby nahlédly do pravé podstaty ženy, být krásnou a úchvatnou. Užívejme si to, že jsme ženy. Přistupujme k sobě s pečlivostí, važme si toho, jaké jsme a dbejme o sebe. Je to jedna z věcí, po které naši blízcí touží. Vidět nás šťastné a krásné. Buďme tedy krásnými pro náš vlastní příjemný pocit, ale i pro naše muže, rodinu, blízké. Všichni si to zasloužíme a udělá nám to radost!